Školní řád - část V.

Zobrazeno: 1421


Zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení

1.1 Zásady průběžného hodnocení

      1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.

      2. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka ve všech vyučovacích předmětech uvedených ve školním vzdělávacím programu.

      3. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.

      4. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních dokumentech jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

      5. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

      6. Při hodnocení a klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi, nepodléhá žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.

      7. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně.

      8. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do elektronické evidence žáků a nesou zodpovědnost za zapsané výsledky. Třídní učitelé zapisují klasifikaci chování a další potřebné údaje.

      9. Nesplnil-li žák kritéria stanovená a oznámená učitelem pro klasifikaci daného předmětu na začátku školního roku, příp. 2. pololetí, pak jej učitel na konci klasifikačního období neklasifikuje a žák je klasifikován v náhradním termínu.

      10. Zkoušení a klasifikace žáka jsou prováděny zásadně před kolektivem třídy. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi zpravidla nejpozději do 14 dnů. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.

      11. O termínu písemné zkoušky, která má čtvrtletní nebo pololetní charakter, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

      12. K věrohodné klasifikaci je učitel povinen mít u každého žáka minimálně dvě známky za čtvrtletí. O klasifikaci vede každý učitel záznamy, které je povinen na požádání předložit řediteli školy.

      13. Ředitel školy, především prostřednictvím předsedů předmětových komisí působí na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.

      14. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli, a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě.

      15. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu během klasifikačního období.

      16. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

      17. Za chování žáka mimo školu a mimo akce pořádané školou zodpovídají především zákonní zástupci žáka, příp. zletilý žák sám. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. Ve vážných případech může škola přihlédnout k chování i mimo školu, jedná-li se o případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní.

      18. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

  1. soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

  2. soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

  3. různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy,

  4. kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,

  5. analýzou výsledků činnosti žáka,

  6. konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami,

  7. rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

      1. Důležitým úkolem školy je zajištění informovanosti zákonných zástupců nezletilého žáka a zletilých žáků o průběhu vzdělávání a výchovy žáka. K tomu jsou přijata následující opatření:

  1. Na začátku školního roku je každý učitel povinen seznámit žáky se svými požadavky a systémem hodnocení v konkrétním předmětu.

  2. Žák a jeho zákonný zástupce je průběžně informován o prospěchu a chování žáka prostřednictvím studentského průkazu nebo žákovské knížky. Mají rovněž možnost sledovat výsledky průběžné klasifikace žáka prostřednictvím webových stránek školy. Přístup k individuálním výsledkům je možný pouze po zadání osobního kódu, který je na začátku vzdělávání žáka zákonným zástupcům, příp. zletilým žákům sdělen. Učitelé jsou povinni aktualizovat průběžnou klasifikaci v elektronické evidenci žáků 1x za 14 dní.

  3. Se stavem klasifikace ve třídě seznamuje třídní učitel vedení školy a ostatní pedagogické pracovníky na klasifikační pedagogické radě. Před klasifikační pedagogickou radou v pololetí a na konci školního roku oznámí vyučující žákům, jimž hrozí z daného předmětu nedostatečná, jejich hodnocení.

  4. Každý vyučující je rovněž povinen informovat třídního učitele o žácích, jejichž prospěch je nedostatečný nebo takové hodnocení prospěchu hrozí.

  5. Zákonné zástupce žáka nebo zletilého žáka informuje o prospěchu a chování třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu na třídních schůzkách, v době konzultačních hodin, tehdy, když o to požádají zákonní zástupci nebo zletilý žák, třídní učitel bezprostředně a prokazatelným způsobem v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování.

      1. Třídní učitelé a výchovný poradce prokazatelně seznamují ostatní vyučující s doporučením pedagogicko-psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů.

      2. Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel školy škole, na niž žák přechází, výpis z katalogu a hodnocení prospěchu a chování za neukončené klasifikační období, příp. návrh klasifikace chování a prospěchu v jednotlivých předmětech jako podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období.

1.2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení:

    1.2.1. Na konci každého ročníku se žákům vydává vysvědčení, za 1. pololetí se vydává výpis z vysvědčení.

    1.2.2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací těmito stupni prospěchu:

    1 – výborný

    2 – chvalitebný

    3 – dobrý

    4 – dostatečný

    5 – nedostatečný

    1.2.3. V denní formě vzdělávání se chování žáka klasifikuje těmito stupni:

    1 – velmi dobré

    2 – uspokojivé

    3 – neuspokojivé

    1.2.4. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

    prospěl/a s vyznamenáním

    prospěl/a
    neprospěl/a
    nehodnocen/a
      1. Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu prospěch horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré.

      2. Žák prospěl, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci 2. pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.

      3. Žák neprospěl, je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný, nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci 2. pololetí.

      4. Nelze-li žáka klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Pokud není možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák je nehodnocen.

      5. Nelze-li žáka klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

      6. Žák, který na konci 2. pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku, nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.

      7. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.

      8. Jestliže má zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.

2. Kritéria stupňů prospěchu

    2.1. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

  • předměty s převahou teoretického zaměření

  • předměty s převahou praktických činností

  • předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření

    2.2. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

    2.3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření:

    2.3.1. Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

    2.3.2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

  • Stupeň 1 (výborný)

    Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

  • Stupeň 2 (chvalitebný)

    Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

  • Stupeň 3 (dobrý)

    Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

  • Stupeň 4 (dostatečný)

    Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

  • Stupeň 5 (nedostatečný)

    Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

    2.4. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření:

      1. Převahu praktické činnosti má především předmět praxe a odborný výcvik.

      2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

  • Stupeň 1 ( výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

  • Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

  • Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

  • Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

  • Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

2.5. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření:

      1. Převahu výchovného zaměření mají především občanská nauka, tělesná výchova, estetická výchova, společenská výchova, základy ekologie, společenská výchova, základy společenských věd.

      2. Žák, jenž je z předmětu tělesná výchova částečně uvolněn na základě doporučení lékaře, se klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

      3. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

  • Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o předměty a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost.

  • Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o předměty a rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, tělesnou zdatnost.

  • Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o předměty a nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost.

  • Stupeň 4 (dostatečný)

¨ Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

  • Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

    1. Klasifikace chování:

      1. Chování se hodnotí třemi stupni klasifikace.

      2. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

  • Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

  • Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Dopustí se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

  • Stupeň 3 (neuspokojivé)

Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo školního řádu; zpravidla se přes kázeňská opatření dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování.

2.7. Výchovná opatření jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.

      1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

      2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

      3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit napomenutí třídního učitele, napomenutí učitele odborného výcviku, důtku třídního učitele, důtku učitele odborného výcviku, důtku ředitele školy.

      4. Třídní učitel nebo učitel odborného výcviku neprodleně oznámí uložení důtky řediteli školy.

      5. Ředitel školy nebo třídní učitel nebo učitel odborného výcviku neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.

      6. Kázeňským opatřením, jež má právní důsledky pro žáka, je podmíněné vyloučení žáka ze školy a vyloučení žáka ze školy.

      7. Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení.

      8. Za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem se vždy považují zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy, šikanování a užití násilí mezi žáky, omezování osobní svobody, ponižování, jakákoliv diskriminace, krádež, podvodné jednání a také neomluvená absence. Takovéto jednání žáka může vždy vyústit v podmíněné vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy.

      9. O podmíněném vyloučení a o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se žák provinění dopustil. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.

      10. V případě neomluvené absence je podle její výše žákovi vždy uděleno kázeňské opatření:

      • za 1 – 3 neomluvené hodiny – napomenutí třídního učitele,

      • za 4 – 10 neomluvených hodin – důtka třídního učitele,

      • za 11 – 21 neomluvených hodin – důtka ředitele školy,

      • za 22 a více neomluvených hodin – vyloučení ze studia (podmíněné).

      1. Při udělení kázeňského opatření se vždy přihlédne k závažnosti provinění, k případnému opakování přestupku a jiným okolnostem a na jejich základě lze kázeňské opatření zmírnit nebo zpřísnit.

      2. Udělení výchovného opatření se zaznamenává do dokumentace školy.

2.8. Klasifikace žáků se specifickými vývojovými poruchami:

      1. Za specifické vývojové poruchy se považuje dyslexie, dysortografie,dysgrafie, dyskalkulie.

      2. Specifickou vývojovou poruchu diagnostikuje školské poradenské zařízení, které doporučí didaktické metody i způsoby klasifikace. Výchovný poradce pak postupuje podle jejího doporučení a současně s ním seznámí učitele dotčených předmětů a ti se těmito doporučeními řídí.

  1. Podrobnosti o komisionálních zkouškách
    1. Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

  1. koná-li opravné zkoušky (§ 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb.),

  2. koná-li komisionální přezkoušení.

    1. Komisionální zkoušku podle odstavce 3.1. písm. a) a b) může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

    2. Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 3.1. písm. a) může žák konat ve druhém pololetí nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy.

    3. Komise při komisionální zkoušce bývá zpravidla tříčlenná a tvoří ji předseda komise, zkoušející a přísedící učitel.

    4. Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole.

  1. Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu
    1. Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.

    2. Ředitel školy může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů. V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem. Za závažné důvody se považuje např. těhotenství, péče o dítě, sportovní nebo jiné aktivity na vrcholové úrovni, apod. Vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu probíhá zpravidla formou individuálních konzultací a dílčích zkoušek. Délku, obsah a rozsah vzdělávání určí v jednotlivých případech ředitel školy.

    3. Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.


  1. Průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou


    1. Nástavbové studium je organizováno pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání v délce 3 let denní formy vzdělávání. Vzdělávání se uskutečňuje podle upraveného rámcového vzdělávacího programu pro příslušný obor vzdělání. Návaznost oborů vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia je stanovena vládním nařízením.Vzdělávání v nástavbovém studiu trvá 2 roky v denní formě vzdělávání a 3 roky v dálkové formě vzdělávání.

    2. Nástavbové studium se ukončuje maturitní zkouškou, dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce. Žák, který úspěšně ukončí nástavbové studium, získá střední vzdělání s maturitní zkouškou.

    3. Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem je určeno pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou. Zkrácené studium trvá 1 až 1,5 roku v denní formě vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru vzdělání.

    4. Ke zkrácenému studiu pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou se mohou hlásit uchazeči, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou v jiném oboru vzdělání. Zkrácené studium trvá 1 až 2 roky v denní formě vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru vzdělání.

    5. Pro žáky denní formy nástavbového a zkráceného studia platí ustanovení tohoto Školního řádu.


6. Průběh a způsob hodnocení v dálkové formě vzdělávání

    1. Dálkovou formou vzdělávání se rozumí samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu 200 až 220 konzultačních hodin ve školním roce,

    2. Délka dálkového vzdělávání je nejvýše o 1 rok delší než doba vzdělávání v denní formě.

    3. Výuka probíhá 1 den v týdnu zpravidla v dopoledních hodinách formou konzultací.

    4. Žáci konají pololetní zkoušku ze všech předmětů, které se vyučují. Termíny zkoušek stanoví vyučující. V jednom dni mohou studenti vykonat maximálně dvě zkoušky. Podmínkou konání zkoušky je účast minimálně na 50 % konzultačních hodin. Zkouška trvá zpravidla 15 minut a může být písemná i ústní. Do výsledné známky lze započítat i výsledky z testů a zkoušek v průběhu pololetí.


Školní řád byl projednán a schválen na pedagogické radě dne 25. srpna 2008.


Školní řád vstupuje v platnost dne 1. září 2008.


Havlíčkův Brod dne 1. září 2008            Mgr. Jiří Forman     ředitel školy

O škole

Studium

Projekty

Zřizovatel:  
 
     

Nebuďte průměrní,
přidejte se mezi elitu...

chev